Když jsem poprvé přijel do tehdejšího Dněpropetrovska a uviděl stavební ohradu v absolutním centru města, na Prospektu Karla Marxe, nevěřil jsem svým očím. Obrovská plocha v nejkrásnější části města ohraničená plechovými pláty a za nimi vykukující rezavé stavební stroje, které nestaví. Délka odhadem 400 metrů rozdělené do tří části. Šířka přibližně 50 metrů.
Město se již jmenuje Děpr, Prospekt Dmitrije Javornického, ovšem změna v ohradě nebyla. Na plechových plátech, které tvoří plot, jsou sice namalovány "panoramata" města ale je to opravdu odpudivé.
Technická data: Počet tratí - jedna. Délka celková - 7,1 km. Počet stanic - 6. Doba jízdy celková - 12 minut. Interval - 7 až 20 minut. Počet přepravených cestujících - nikde jsem nenašel, zřejmě tajný údaj a já nejsem prověřen. Cena jízdenky - 2 hřivny! To jsou nyní necelé 2 Kč.
První stanice je na okraji města, v sídlišti, které je spíš menší části města. Trasa vede až k železničnímu nádraží, tady je konečná. A na této konečné jsou jediné jezdící schody. Na ostatních jen "po svých"! Pro starší lidi absolutně nepřístupné. Tak jdeme na projížďku a prohlídku.
Při vcházení do metra jsem měl můj Canon na krku. Dvě děžurné na mne vyjely, že je v metru zakázáno fotit. Asi věděly, že je by nikdo nefotil.
Jezdící soupravy jsou tak jako v Praze Made in Russia. Ovšem mnohem starší a v dost špatném stavu.
Pravdou je, že po celou trasu byl k dispozici internet. Pravdou ale také je, že zářivky ve vagonech svítily pomálu. Zřejmě tam nebyly...
Abychom nebloudili, šest stanic a ostatní ve výstavbě (zastavené výstavbě...) To aby jste věřili! (mm)
A to je všechno. Doufám, že jste všichni v pořádku. Brzy na viděnou!